VOLIN - JAK SE ŽIJE S ČIVAVOU:
"Sisi" očima své majitelky

část šestá

Opět něco o naší Mini-Moně neboli Sisi, protože je to opravdový drobínek, který v necelých 11-ti měsících má 1676g.

Včera jsme podnikli výlet do Českých Budějovic a Sisinka se zúčastnila také. Na cestu byla vybavena jako vždy papáním a vodičkou, měla i svůj nový růžový pelíšek a jelo se. Dálnice D1 byla pro Sisi naprostý šok. Na klasické státní silnici spokojeně spala vzadu společně s naší Kristýnkou,ovšem při sjezdu na již uvedou dálnici měla ouška, která vzhledem přpomínala radary a očička měla vytřeštěné, neboť si možná myslela, že jsme v letadle a právě rolujeme. Ve stavu bdělosti chudinka vydržela až do doby, než jsme dálnici opustili a již probuzená Kristýnka ji uklidňovala, že to opravdu nic neni. Byla s náma i v restauraci na obědě, ale paní, která nás obsluhovala nebyla asi zcela dle jejich představ, takže pokaždé, když přistoupila ke stolu, Sisi zaštěkala a hosté se otočili. Takhle se to opakovalo několikrát během našeho oběda.Také jsme navštívili zámeckou zahradu, kde volně pobíhal yorkšír, kterému se Sisi zřejmě líbila, tak ji přišel přátelsky přivítat a Sisinka mu tak strašně nadávala a dokonce ho i chytla za chlupy, že raději odešel.

V zoologické zahradě seděla v náručí a jen pozorovala, neměli tam tygry, tak ji to asi moc nezajímalo.

Dnešní návštěva BVV, kde bylo spoustu pejsků nebyla pro Sisi zrovna to, co by ji nějak nadchlo. Ustavičně štěkala a dokonce i jeden německý ovčák, který do té doby než potkal Sisi šel klidně u nohy sebou trhnul natolik, že strhnul i majitelku. Vést Sisinku na vodítku a potkat nějakého čtyřnohého přítele, bylo zcela nemožné. Jen v náručí si zachovávala svou důstojnost a klid. Koupili jsme jí tašku na kolečkách, která ji docela zaujala, neboť na ni nikdo nemohl a ona se v ní opět notně rozčilovala.

Dalším silným zážitkem byla návštěva myčky automobilů. Sisi měla stejný výraz jako na dálnici a Kristýnka ji opět uklidňovala, že se také trošinku bojí, aby ji opět nepostříkala vodička, neboť posledně, když tam byla se mnou trochu stáhla okénko a já jsem od volantu do zadní části auta přímo skákala, neboť v tom leku, že Kristýnka je mokrá jsem si neuvědomila, že mohu okno vytáhnout i zepředu.

Sisi nebyla schopna na výstavišti jíst ani pít kolik měla práce. Po příjezdu domů to byla opět naše malinká, miloučká a lásku rozdávající Sisinka, které pořádně vyhládlo. Spapala vývar s kuřecím masem i se zeleninou, kterou za normální situace nechává. Byla tak šťastná, že je opět tam, kde se cítí nejlépe, že po příjezdu šla nejdříve popovídat Lasince a hrozně ji vítala. Pak Sisinka dostala trošku pudingu a s vděkem se schoulila na klín a žádala dotyky své pacičky o pohlazení, které má tak ráda. Na výstavišti se sice chovala jinak, než jsme si představovali, ale na druhou stranu nám lichotilo, že zaujala spoustu lidí svým křehkým vzhledem a její rozčilování působilo legračně. Je sice škoda, že Sisinku pro její nesnášenlivost s ostatními pejsky zřejmě nebudeme moct vystavovat a tak ji ukázat i druhým lidem, protože si myslíme, že je opravdu pěkná fenečka, ale nebudeme ji zbytečně stresovat a jak říkal manžel, ten pohár jí pro radost nějaký koupíme. Nedávno mně seděla na klíně, když jsem pracovala na počítači a zaujala ji myš běhající po monitoru. Měla hlavičku celou vyvrácenou jak ji pozorovala, pak se nechápavě podívala na mě a pak celou dobu pozorovala co to vlastně dělám. Její výdrž mě udivovala. Tak to bude vše. Sisinka vyčerpaná náročným víkendem spinká po vzoru své maminky na zádečkách s pacičkama nataženýma a po očku pozoruje jestli jí stále dělám společnost.