VOLIN - JAK SE ŽIJE S ČIVAVOU:
"Sisi" očima své majitelky

část devátá

Chci Vám napsat, jak jsem slíbila o naší první výstavě. Na tuto jsme jeli s tím, že jsme si říkali, pokud to nevyjde, tak jsme si udělali alespoň pěkný výlet, neboť počasí v Českých Budějovicích bylo opravdu krásně jarní a pejskařům přálo.

Chtěli jsme Sisinku nejdříve vykoupat, ale přece jen zde byly obavy, aby se nenachladila, neboť počasí ráno není k jaru moc vstřícné,a proto jsme to trochu obešli. Vyšamponovali jsme Sisince jen dlouhé chlupy u oušek, nožičky, bříško a ocásek a pejsek velice spolupracoval - nastavovala střídavě jednu nožičku za druhou a vůbec se nebránila. Jen sušení srsti fénem se stalo nepříjemným, ale i toto Sisi zvládla a na fén si zvykla. Pak už nastalo jen česání a všichni jsme Sisince pochválili její novou image a ona to brala na vědomí s patřičným sebevědomím a procházela se před námi opravdu důležitě.

Večer jsme ještě nachystali potřebné věci na cestu, včetně pečeného kuřátka a ráno v 5 hodin jsme vyjeli. Sisinka nechápala, kam že tak brzy, když ona má ještě noc, ale poslušně šla. Na sedadle měla svůj pelíšek, ale uznala, že bezpečné je sedět v sedačce, tak po vzoru Kristýnky, i když nepřipoutaná v ní seděla.

Po příjezdu na výstaviště jsme měli smíšené pocity, jakže to vlastně poprvé dopadne. Po vstupu do pavilonu se Sisi rozhlížela s obavami, neboť zde byla i velká plemena, která vzbuzovala respekt. Našli jsme si místečko u našeho kruhu a pozorovali ostatní pejskaře a Sisi se rozkoukávala. Ještě před zahájením jsme to šli do kruhu zkusit spolu s ostatními a čekali, jak Sisi zareaguje na to množství pejsků.

A teď to přišlo, Sisi byla úžasná, chodila moc pěkně a pejsci jí nevadili, dokonce se jí jeden starší čivaví pejsek líbil a laškovali spolu a v tu chvíli jsem uvěřila, že to dokážeme.

Po zahájení výstavy Sisi poslušně seděla u mě na klíně, nechtěla tedy jíst, ani pít, brala to opravdu se vší vážností a opět jen pozorovala, pak na chvíli usnula a za chvíli se šlo.

Bylo nás 17 a my jsme šly jako předposlední. Sisinka se předvedla a dostala známku výborná a postoupily jsme mezi 8 dále posuzovaných čivav a to jsem opravdu nečekala, takže když mně toto pan rozhočí sdělil, tak jsem chvíli nevěřícně koukala, ale byla šťastná.

Vzala jsem Sisinku do náruče a zašeptala směrem k té malinké hlavičce, že je výborná, poděkovala jí a přitiskla k sobě. Sisi tuto mou radost vnímala a bylo vidět, že je spokojená s tím, co předvedla a hlavně, že mně udělala radost. No a začalo se chodit opět v kruhu a tam jsme již dlouho nebyly, neboť se k Sisi ze zadu přiblížil pejsek, který ji chtěl očichat a Sisinka sebou trhla a nechtěla jit dále jít a šlo se ven.

Musím říct, že toto zamrzelo, neboť pokud jsme se dostaly až sem, tak potom je to trochu líto, že to nevyšlo, ale co se dá dělat.

I přes tento zážitek jsme byli šťastní a vnitřní pocit byl výborný stejně, jako ohodnocení Sisinky. Až na této výstavě jsem si uvědomila, že Sisi se na výstavy hodí a zkusíme to znovu, neboť ona je velice přizpůsobivá a hlavně vycítí situaci, kdy o něco jde.

Je to zvláštní, ale jakmile jsme si sedli na svá místa a měli výstavu za sebou, Sisi se spokojně najedla a napila a chovala se velice sebevědomě a zároveň mile a pro zápis do svého průkazu původu vykračovala vesele a spokojeně.

Pak jsme ještě koupili stříbrný obojek s modrými kamínky a zelený župánek a ten vzbudil na Sisi obdiv, tak se chvíli stala modelkou v blescích fotoaparátů a zároveň udělala těmto hezkou reklamu.